Čtenářům těchto stránek přinášíme odpovědi pana honorárního konzula na tři otázky:
DV: Co obnáší práce honorárního konzula?
DH: „Honorární konzul je jakousi prodlouženou rukou velvyslanectví, zvláště pokud velvyslanectví není rezidenční, což v případě Lichtenštejnska je toto realitou. Lichtenštejnské velvyslanectví pro Českou republiku a zároveň pro Rakousko sídlí ve Vídni. Takže já jsem jakousi prodlouženou rukou lichtenštejnské ambasády. Znamená to kontakty jednak na regionální bázi, na jižní Moravě, ve Slezsku a pak na celostátní politické vůči parlamentu, vůči vládě v Praze, takže ta působnost je celostátní.“
DV: Jak se Vám na naší škole přednášelo?
DH: „Přednášelo se mi opravdu výborně a velmi příjemně. Mohu říct, že mě i překvapila znalost řady studentů, kteří měli přehled o historických věcech i o věcech současného dění ve světě, měli zájem o politiku. Skutečně ta úroveň byla velmi příjemná. Jsem rád, že se mi opět potvrdila zkušenost, že mladí lidé jsou nadějí do budoucna, a to se vaší školy týká skutečně několikanásobně, protože jsem nečekal, že na odborné škole bude takovýto rozsah znalostí.“
DV: Čím jste se na Vaší životní cestě inspiroval?
DH: „Já jsem přesvědčený, že plnohodnotný lidský život, vyžaduje symbiózu horizontály a vertikály. Ten duchovní prvek, je pro mě velmi důležitou kotvou. Moje osobní zkušenost, která se mnohonásobně potvrzovala a stále potvrzuje je, že velká vnější dynamika, často nestabilita okolního světa je kompenzovatelná vnitřní stabilitou a vnitřním pokojem v srdci. Ten pro mě osobně vychází z mé víry v Boha. Hlásím se k judeo-křesťanskému odkazu, ze kterého naše kultura a civilizace vychází. To, jak jsem řekl, je jakousi upevňující kotvou mého života, jakýmsi kýlem pod břichem lodi na někdy rozbouřené hladině, po které pluji.“
DV: Pane honorární konzule, děkuji za Vaši návštěvu i laskavé povídání.
S přáním krásného léta
Mgr. Dagmar Vránová