Návštěva honorárního konzula Lichtenštejnského knížectví

Vedení školyArchivní příspěvky

Dne 17. května 2024 naši školu navštívil honorární konzul Lichtenštejnského knížectví Mgr. Daniel Herman, ministr kultury České republiky (v letech 2014 až 2017) a ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (v letech 2010 až 2013). Účastníci přednášky z řad žáků oboru Ekonomika a podnikání (v rámci předmětu Estetika a rétorika) a žáci z oboru Informatika (v rámci předmětu Občanská nauka) se seznámili s historií i současností knížectví. Dozvěděli se několik významných politických a kulturně-historických souvislostí s Českou republikou, zajímali se o knížecí rodinu, studijní pobyty v Lichtenštejnsku, ale i formu vlády. Povídali jsme si i o pozvání a setkání tehdejšího ministra kultury s duchovním vůdcem Tibeťanů, současným 14. dalajlámou.

Čtenářům těchto stránek přinášíme odpovědi pana honorárního konzula na tři otázky:

DV: Co obnáší práce honorárního konzula?

DH: „Honorární konzul je jakousi prodlouženou rukou velvyslanectví, zvláště pokud velvyslanectví není rezidenční, což v případě Lichtenštejnska je toto realitou. Lichtenštejnské velvyslanectví pro Českou republiku a zároveň pro Rakousko sídlí ve Vídni. Takže já jsem jakousi prodlouženou rukou lichtenštejnské ambasády. Znamená to kontakty jednak na regionální bázi, na jižní Moravě, ve Slezsku a pak na celostátní politické vůči parlamentu, vůči vládě v Praze, takže ta působnost je celostátní.“

DV: Jak se Vám na naší škole přednášelo?

DH: „Přednášelo se mi opravdu výborně a velmi příjemně. Mohu říct, že mě i překvapila znalost řady studentů, kteří měli přehled o historických věcech i o věcech současného dění ve světě, měli zájem o politiku. Skutečně ta úroveň byla velmi příjemná. Jsem rád, že se mi opět potvrdila zkušenost, že mladí lidé jsou nadějí do budoucna, a to se vaší školy týká skutečně několikanásobně, protože jsem nečekal, že na odborné škole bude takovýto rozsah znalostí.“

DV: Čím jste se na Vaší životní cestě inspiroval?

DH: „Já jsem přesvědčený, že plnohodnotný lidský život, vyžaduje symbiózu horizontály a vertikály. Ten duchovní prvek, je pro mě velmi důležitou kotvou. Moje osobní zkušenost, která se mnohonásobně potvrzovala a stále potvrzuje je, že velká vnější dynamika, často nestabilita okolního světa je kompenzovatelná vnitřní stabilitou a vnitřním pokojem v srdci. Ten pro mě osobně vychází z mé víry v Boha. Hlásím se k judeo-křesťanskému odkazu, ze kterého naše kultura a civilizace vychází. To, jak jsem řekl, je jakousi upevňující kotvou mého života, jakýmsi kýlem pod břichem lodi na někdy rozbouřené hladině, po které pluji.“

DV: Pane honorární konzule, děkuji za Vaši návštěvu i laskavé povídání.

S přáním krásného léta

Mgr. Dagmar Vránová